Jak dlouho je dlouho? Pro čtení jedné knihy. A kolikrát ji mohu číst znovu a znovu?
Revoluci jednoho stébla trávy jsem měla rozečtenou rok. Toliko moudrosti se prostě nedalo vstřebat rychle. Ano, dočetla jsem ji za rok, ale....
Až posledních několik kapitol jsem měla pocit, že teprve rozumím tomu, co v ní Masanobu skutečně říká.
A to mi vrátilo jednu moc důležitou vzpomínku...
Je rok 2012 a já jsem v Indii na dlouhé cestě, která nakonec byla ještě delší než jsem tušila, ale o tom možná jindy....:)
Ležím v posteli v ašrámovém domečku v Rishikeshi a čtu si knihu. Není to ledajaká kniha, je to kniha AH, this! od Osha, zapůjčená od Petry, mojí hostitelky a učitelky.
Tak ji čtu až do strany osmdesát šest a najednou si uvědomím, že nemám ani ponětí o čem ten chlap vlastně mluví. Rozum do určité míry "chápe o co jde", ale "bytostně" nevím.
Knihu zavírám s tím, že to asi vzdám a jdu spát. Druhý den se vzbudím a začnu ji číst od začátku. Stálo to za to. Najednou jakoby se otevřely nějaká dvířka v mé hlavě a začínám chytat nitku.Ta kniha mi ukázala jiné možnosti vnímání.
A začaly se dít věci...
Měsíc na to započaly hluboké očistné procesy v těle, emocích i mysli a "poskočení vědomí". Tenkrát jsem moc nevěděla, co se to děje. Avšak vedle mě byl muž, který mě tím provedl a díky mu za to.
No zkrátka...
Někdy trvá porozumět. Někdy je třeba jít ještě do větší jemnosti naslouchání. A poté se začnou dít věci..
Revoluci jednoho stébla trávy mohu začít číst znovu. A věřím, že až ten čas nastane, tak přinese nové vhledy a porozumění. A na to se těším..
Za krásnou fotku děkuji Suzy Hazelwood.