“Same same, but different”

Jedno z mých oblíbených indických "pořekadel" - nevím, zda je to to správné označení.

Přišlo mi na mysl minulý týden, když jsem během své ranní praxe cvičila pozdrav měsíci. Pozdrav měsíci praktikuji každé ráno - na výjimky - poslední tři roky v rámci mé ranní praxe.

Tento den jsem měla pocit, že během pozic se stávám rostlinou. V každé pozici jsem cítila v jaké svoji fázi zrovna jsem a co se ve mě jako v rostlině děje. Zda se vytahuji za sluncem, stahuji energii do kořenů, květu či jsem semeno pod zemí. A tak jsem si takto ráno rostla, tlela a schovávala se pod zem a rašila - několikrát dokola. Cítila jsem, jak procházím roční období i jednotlivé fáze měsíce.

Bylo to moc krásný a intenzivní zážitek.

A tak jsem si uvědomila, že tuto praxi opakuji téměř každé ráno a pokaždé je jiná. Někdy plynulejší, někdy pomalejší a procítěnější, někdy dynamičtější a někdy jsem rostlina :)

Ano, je to "same same, but different".

Ale nemění se to, že se vždy dostávám do kontaktu se svým tělem a vnitřním prostorem. Cítím se víc uzemněná a vybalancovaná tak, abych mohla navnímat v jaké energii se můj den bude odehrávat. Ne z toho "co je potřeba, či co bych měla udělat", ale z prostoru vnitřního klidu s napojením nahoru i dolu.

Můžeme dělat měsíce i roky "to samé" a pokud to budeme dělat v napojení na své cítění a ne jako rutinu "abych to udělala", tak můžeme každý okamžik zažívat to stejné úplně nově.

Namaste

Za krásné foto děkuji Min An.